větroň

Czech

Etymology

From vítr +‎ -oň.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛtroɲ]

Noun

větroň m inan

1. glider (aircraft without engine)

   Synonym: kluzák

Declension

Declension of větroň (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	větroň	větroně
genitive	větroně	větroňů
dative	větroni	větroňům
accusative	větroň	větroně
vocative	větroni	větroně
locative	větroni	větroních
instrumental	větroněm	větroni

Further reading

• větroň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• větroň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• větroň in Internetová jazyková příručka