From všímat + -nout.
všimnout pf (imperfective všímat)
- (reflexive with si) to notice [with genitive]
- Těch věcí jsem si ani nevšiml. ― I didn't even notice those things.
- Nevšimla jsem si výrazné změny. ― I did't notice any significant changes.
Conjugation
Infinitive
|
všimnout, všimnouti
|
Active adjective
|
všimnuvší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb všimnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
- “všimnouti si”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “všimnouti si”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “všimnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)