velitel

Czech

Etymology

From velet +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛlɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl

Noun

velitel m anim (female equivalent velitelka, related adjective velitelský)

1. commander (one who exercises control and direction of a military or naval organization)

   velitel armády ― army commander

   Policista podal hlášení o akci svému veliteli. ― The officer reported on the action to his commander.

Declension

Declension of velitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	velitel	velitelé
genitive	velitele	velitelů
dative	velitelovi, veliteli	velitelům
accusative	velitele	velitele
vocative	veliteli	velitelé
locative	velitelovi, veliteli	velitelích
instrumental	velitelem	veliteli

Related terms

• velitelství n

 

Further reading

• “velitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “velitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “velitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)