vendeta

See also: vendéta

Czech

Etymology

Borrowed from Italian vendetta.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛndɛta]
• Hyphenation: ven‧de‧ta

Noun

vendeta f

1. vendetta

Declension

Declension of vendeta (hard feminine)

	singular	plural
nominative	vendeta	vendety
genitive	vendety	vendet
dative	vendetě	vendetám
accusative	vendetu	vendety
vocative	vendeto	vendety
locative	vendetě	vendetách
instrumental	vendetou	vendetami

Further reading

• “vendeta”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vendeta”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Occitan

Noun

vendeta f (plural vendetas)

1. vendetta