vrátiti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *vortiti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋraːcici/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvraːcici/

Verb

vrátiti pf (imperfective vracěti)

1. (transitive) to send back (to cause someone to go back to a previous location)
2. (transitive) to return, to give back (to cause the original owner to have again)
3. (transitive) to return, to pay back
4. (transitive) to get back, to regain
5. (transitive) to compensate (to pay for i.e. damages)
6. (transitive) to fulfill, to comply with
7. (transitive) to disgorge
8. (reflexive with sě) to return, to go back (to physically return to a place or person)
9. (reflexive with sě) to turn against, to attack
10. (reflexive with sě) to come back, to go back, to return (to regain some previous state)

Conjugation

Conjugation of vrátiti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
vrátiti	vrátit	vrácenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vrácu	vrátívě (-va)	vrátím (-me/-my)	–	vraťvě, vrátivě (-va)	vraťme, vrátim (-me/-my)
2nd person	vrátíš	vrátíta	vrátíte	vrať, vráti	vraťta, vrátita	vraťte, vrátite
3rd person	vrátí	vrátíta	vrátie	vrať, vráti	vraťta, vrátita	vraťte, vrátite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vrátich	vrátichově (-va)	vrátichom (-me/-my)	vrátiech	vrátiechově (-va)	vrátiechom (-me/-my)
2nd person	vráti	vrátista (-šta)	vrátiste (-šte)	vrátieše	vrátiešta (-sta)	vrátiešte (-ste)
3rd person	vráti	vrátista (-šta)	vrátichu	vrátieše	vrátiešta (-sta)	vrátiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vrátil	vrátila	vrátili	vrácen	vrácena	vráceni
Feminine	vrátila	vrátile	vrátily	vrácena	vráceně	vráceny
Neuter	vrátilo	vrátile	vrátila	vráceno	vráceně	vrácena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vrátě	vrátiece		vrátiv	vrátivše
Feminine	vrátieci			vrátivši
Neuter	vrátě, vrátieci			vrátiv, vrátivši

Note: This table shows the most common forms of vrátiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• navrátiti
• návrat
• otvrátiti
• podvrátiti
• přěvrat
• přěvrátiti
• rozvrátiti
• vracovati
• vracěti
• vyvrátiti
• zvrátiti
• závrat

 

Descendants

• Czech: vrátit

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “vrátiti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
• Jan Gebauer (1903–1916) “vrátiti sě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění