vrchol

Contents

Czech

Etymology

From vrch +‎ -ol.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩xol]

• audio

  (file)

Noun

vrchol m

1. peak, summit, top
2. vertex

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	vrchol	vrcholy
genitive	vrcholu	vrcholů
dative	vrcholu	vrcholům
accusative	vrchol	vrcholy
vocative	vrcholu	vrcholy
locative	vrcholu	vrcholech
instrumental	vrcholem	vrcholy

Related terms

• vrch
• vrcholný
• vrcholový
• vrcholit
• vršek

Further reading

• vrchol in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrchol in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989