vrkot

Czech

Etymology

From vrkat +‎ -ot.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩kot]

Noun

vrkot m inan

1. coo, cooing

Declension

Declension of vrkot (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vrkot	vrkoty
genitive	vrkotu	vrkotů
dative	vrkotu	vrkotům
accusative	vrkot	vrkoty
vocative	vrkote	vrkoty
locative	vrkotu	vrkotech
instrumental	vrkotem	vrkoty

Related terms

• vrkat

 

Further reading

• “vrkot”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vrkot”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989