vtírat

Czech

Etymology

From v- +‎ tírat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfciːrat]

Verb

vtírat impf (perfective vetřít)

1. to rub

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vtírat, vtírati	Active adjective	vtírající
Verbal noun	vtírání	Passive adjective	vtíraný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vtírám	vtíráme	—	vtírejme
2nd person	vtíráš	vtíráte	vtírej	vtírejte
3rd person	vtírá	vtírají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vtírat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vtíral	vtírali	vtírán	vtíráni
masculine inanimate		vtíraly		vtírány
feminine	vtírala		vtírána
neuter	vtíralo	vtírala	vtíráno	vtírána

Transgressives	present	past
masculine singular	vtíraje	—
feminine + neuter singular	vtírajíc	—
plural	vtírajíce	—

Further reading

• “vtírati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vtírati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vtírat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)