vyhnanství

Czech

Etymology

From vyhnání +‎ -ství.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnanstviː]

Noun

vyhnanství n

1. exile (the state of being banished from one's home or country)

Declension

Declension of vyhnanství (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vyhnanství	vyhnanství
genitive	vyhnanství	vyhnanství
dative	vyhnanství	vyhnanstvím
accusative	vyhnanství	vyhnanství
vocative	vyhnanství	vyhnanství
locative	vyhnanství	vyhnanstvích
instrumental	vyhnanstvím	vyhnanstvími

Further reading

• “vyhnanství”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vyhnanství”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhnanství”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)