vykat

See also: vykať

Czech

Etymology

From vy +‎ -k- +‎ -at. Cognates include Slovak vykať, Upper Sorbian wykać and Lower Sorbian wykaś. Compare German ihrzen and siezen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkat]
• Hyphenation: vy‧kat

Verb

vykat impf

1. to address with the polite V-form

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vykat, vykati	Active adjective	vykající
Verbal noun	vykání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vykám	vykáme	—	vykejme
2nd person	vykáš	vykáte	vykej	vykejte
3rd person	vyká	vykají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vykat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vykal	vykali	—	—
masculine inanimate		vykaly		—
feminine	vykala		—
neuter	vykalo	vykala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	vykaje	—
feminine + neuter singular	vykajíc	—
plural	vykajíce	—

Derived terms

• vykání

 

See also

• onikat
• onkat
• tykat

 

Further reading

• “vykati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vykati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vykat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)