vykolejení

Czech

Etymology

From vykolejit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkolɛjɛɲiː]

Noun

vykolejení n

1. verbal noun of vykolejit
2. derailment

Declension

Declension of vykolejení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vykolejení	vykolejení
genitive	vykolejení	vykolejení
dative	vykolejení	vykolejením
accusative	vykolejení	vykolejení
vocative	vykolejení	vykolejení
locative	vykolejení	vykolejeních
instrumental	vykolejením	vykolejeními

Further reading

• “vykolejení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “vykolejení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)