vylíčit

Czech

Etymology

From vy- +‎ líčit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪliːt͡ʃɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

vylíčit pf

1. to portray, to describe

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vylíčit, vylíčiti	Active adjective	vylíčivší
Verbal noun	vylíčení	Passive adjective	vylíčený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vylíčím	vylíčíme	—	vyličme
2nd person	vylíčíš	vylíčíte	vylič	vyličte
3rd person	vylíčí	vylíčí	—	—

The verb vylíčit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vylíčil	vylíčili	vylíčen	vylíčeni
masculine inanimate		vylíčily		vylíčeny
feminine	vylíčila		vylíčena
neuter	vylíčilo	vylíčila	vylíčeno	vylíčena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vylíčiv
feminine + neuter singular	—	vylíčivši
plural	—	vylíčivše

See also

• popsat
• přiblížit
• vykreslit

Further reading

• “vylíčiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vylíčiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989