vylekat

Czech

Etymology

From vy- +‎ lekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪlɛkat]

Verb

vylekat pf

1. to scare (to frighten)

   Synonyms: vystrašit, vyděsit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vylekat, vylekati	Active adjective	vylekavší
Verbal noun	vylekání	Passive adjective	vylekaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vylekám	vylekáme	—	vylekejme
2nd person	vylekáš	vylekáte	vylekej	vylekejte
3rd person	vyleká	vylekají	—	—

The verb vylekat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vylekal	vylekali	vylekán	vylekáni
masculine inanimate		vylekaly		vylekány
feminine	vylekala		vylekána
neuter	vylekalo	vylekala	vylekáno	vylekána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vylekav
feminine + neuter singular	—	vylekavši
plural	—	vylekavše

Further reading

• vylekati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vylekati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vylekat in Internetová jazyková příručka