vymřít

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vymřieti. From vy- +‎ mřít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪmr̝iːt]
• Hyphenation: vy‧mřít

Verb

vymřít pf (imperfective vymírat)

1. to die out, to become extinct

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vymřít, vymříti	Active adjective	vymřevší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vymřu	vymřeme	—	vymřeme
2nd person	vymřeš	vymřete	vymři	vymřete
3rd person	vymře	vymřou	—	—

The verb vymřít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vymřel	vymřeli	—	—
masculine inanimate		vymřely		—
feminine	vymřela		—
neuter	vymřelo	vymřela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vymřev
feminine + neuter singular	—	vymřevši
plural	—	vymřevše

Further reading

• “vymříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vymříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vymřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)