vyobcování

Czech

Etymology

From vyobcovat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪjopt͡sovaːɲiː]
• Hyphenation: vy‧ob‧co‧vá‧ní

Noun

vyobcování n

1. verbal noun of vyobcovat
2. excommunication

   Synonym: exkomunikace

Declension

Declension of vyobcování (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	vyobcování	vyobcování
genitive	vyobcování	vyobcování
dative	vyobcování	vyobcováním
accusative	vyobcování	vyobcování
vocative	vyobcování	vyobcování
locative	vyobcování	vyobcováních
instrumental	vyobcováním	vyobcováními

Further reading

• vyobcování in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyobcování in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyobcování in Internetová jazyková příručka