vyrazit

Czech

Etymology

From vy- +‎ razit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪrazɪt]

Verb

vyrazit pf (imperfective vyrážet)

1. to set out, to depart
2. to surge
3. to knock out, to smash

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyrazit, vyraziti	Active adjective	vyrazivší
Verbal noun	vyražení	Passive adjective	vyražený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyrazím	vyrazíme	—	vyrazme
2nd person	vyrazíš	vyrazíte	vyraz	vyrazte
3rd person	vyrazí	vyrazí	—	—

The verb vyrazit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyrazil	vyrazili	vyražen	vyraženi
masculine inanimate		vyrazily		vyraženy
feminine	vyrazila		vyražena
neuter	vyrazilo	vyrazila	vyraženo	vyražena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyraziv
feminine + neuter singular	—	vyrazivši
plural	—	vyrazivše

Derived terms

• výraz m
• výrazivo n

 

Further reading

• vyraziti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyraziti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyrazit in Internetová jazyková příručka