vyvolávač

See also: vyvolavač

Czech

Alternative forms

• vyvolavač, vyvolač

Etymology

From vyvolávat +‎ -ač.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvolaːvat͡ʃ]

Noun

vyvolávač m anim (female equivalent vyvolávačka)

1. crier, barker

   městský vyvolávač ― town crier

Declension

Declension of vyvolávač (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	vyvolávač	vyvolávači
genitive	vyvolávače	vyvolávačů
dative	vyvolávačovi, vyvolávači	vyvolávačům
accusative	vyvolávače	vyvolávače
vocative	vyvolávači	vyvolávači
locative	vyvolávačovi, vyvolávači	vyvolávačích
instrumental	vyvolávačem	vyvolávači

Further reading

• “vyvolávač”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyvolávač”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvolávač”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)