vyvrátit

Czech

Etymology

From vy- +‎ vrátit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvraːcɪt]

Verb

vyvrátit pf (imperfective vyvracet)

1. to refute, to disprove

   Antonym: potvrdit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyvrátit, vyvrátiti	Active adjective	vyvrátivší
Verbal noun	vyvrácení	Passive adjective	vyvrácený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyvrátím	vyvrátíme	—	vyvraťme
2nd person	vyvrátíš	vyvrátíte	vyvrať	vyvraťte
3rd person	vyvrátí	vyvrátí	—	—

The verb vyvrátit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyvrátil	vyvrátili	vyvrácen	vyvráceni
masculine inanimate		vyvrátily		vyvráceny
feminine	vyvrátila		vyvrácena
neuter	vyvrátilo	vyvrátila	vyvráceno	vyvrácena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyvrátiv
feminine + neuter singular	—	vyvrátivši
plural	—	vyvrátivše

Derived terms

• vyvratitelný m
• vyvrácení n

 

Further reading

• “vyvrátiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vyvrátiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyvrátit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)