závistivec

Czech

Etymology

From závistivý (“envious”) +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzaːvɪscɪvɛt͡s]
• Rhymes: -ɪvɛts
• Hyphenation: zá‧vi‧s‧ti‧vec

Noun

závistivec m anim

1. envious person, envier

Declension

Declension of závistivec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	závistivec	závistivci
genitive	závistivce	závistivců
dative	závistivcovi, závistivci	závistivcům
accusative	závistivce	závistivce
vocative	závistivče	závistivci
locative	závistivcovi, závistivci	závistivcích
instrumental	závistivcem	závistivci

Related terms

• závidět impf
• závist f
• závistivost f
• závistivý

 

Further reading

• závistivec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• závistivec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• závistivec in Internetová jazyková příručka