znepokojivý

Czech

Etymology

From znepokojit +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛpokojɪviː]

Adjective

znepokojivý

1. disquieting

Declension

Declension of znepokojivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	znepokojivý		znepokojivá	znepokojivé
genitive	znepokojivého		znepokojivé	znepokojivého
dative	znepokojivému		znepokojivé	znepokojivému
accusative	znepokojivého	znepokojivý	znepokojivou	znepokojivé
locative	znepokojivém		znepokojivé	znepokojivém
instrumental	znepokojivým		znepokojivou	znepokojivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	znepokojiví	znepokojivé		znepokojivá
genitive	znepokojivých
dative	znepokojivým
accusative	znepokojivé			znepokojivá
locative	znepokojivých
instrumental	znepokojivými

Further reading

• znepokojivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• znepokojivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989