znepokojit
Czech
editEtymology
editPronunciation
editVerb
editznepokojit pf (imperfective znepokojovat)
- (transitive) to worry (to disturb the peace of mind)
Conjugation
editConjugation
Infinitive | znepokojit, znepokojiti | Active adjective | znepokojivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | znepokojení | Passive adjective | znepokojený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | znepokojím | znepokojíme | — | znepokojme |
2nd person | znepokojíš | znepokojíte | znepokoj | znepokojte |
3rd person | znepokojí | znepokojí | — | — |
The verb znepokojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | znepokojil | znepokojili | znepokojen | znepokojeni |
masculine inanimate | znepokojily | znepokojeny | ||
feminine | znepokojila | znepokojena | ||
neuter | znepokojilo | znepokojila | znepokojeno | znepokojena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | znepokojiv |
feminine + neuter singular | — | znepokojivši |
plural | — | znepokojivše |
Derived terms
editRelated terms
editFurther reading
edit- “znepokojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “znepokojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “znepokojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)