zrát

See also: žrát

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *zьrěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzraːt]
• Rhymes: -aːt

Verb

zrát impf

1. to ripen (to grow ripe)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zrát, zráti	Active adjective	zrající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zraji, zraju (coll.)	zrajeme	—	zrajme, zrejme
2nd person	zraješ	zrajete	zraj, zrej	zrajte, zrejte
3rd person	zraje	zrají, zrajou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zrát.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zrál	zráli	zrán	zráni
masculine inanimate		zrály		zrány
feminine	zrála		zrána
neuter	zrálo	zrála	zráno	zrána

Transgressives	present	past
masculine singular	zraje	—
feminine + neuter singular	zrajíc	—
plural	zrajíce	—

Derived terms

• dozrát
• vyzrát
• zralý
• zrání

 

Further reading

• zráti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zráti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989