flikken
Dutch
Verb
flikken
- (colloquial) to do, to pull off
Conjugation
Conjugation of flikken (weak)
| infinitive | flikken | |||
|---|---|---|---|---|
| present tense | past tense | |||
| 1st person singular | flik | flikte | ||
| 2nd person singular | flikt | flikte | ||
| 3rd person singular | flikt | flikte | ||
| plural | flikken | flikten | ||
| subjunctive sing.1 | flikke | flikte | ||
| subjunctive plur.1 | flikken | flikten | ||
| imperative sing. | flik | |||
| imperative plur.1 | flikt | |||
| participles | flikkend | (hebben) geflikt | ||
| 1)Archaic. | ||||
Noun
flikken