oplátka

See also: oplatka and opłatka

Czech

Etymology

From oplatit +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoplaːtka]

Noun

oplátka f

1. requital

   na oplátku za co ― in return for something

Declension

Declension of oplátka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	oplátka	oplátky
genitive	oplátky	oplátek
dative	oplátce	oplátkám
accusative	oplátku	oplátky
vocative	oplátko	oplátky
locative	oplátce	oplátkách
instrumental	oplátkou	oplátkami

Related terms

• oplatit
• oplácet

 

Further reading

• oplátka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• oplátka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• oplátka in Internetová jazyková příručka