See also: pycha and pychą

Czech

edit
 
Czech Wikipedia has an article on:
Wikipedia cs

Etymology

edit

Inherited from Old Czech pýcha, pych, derived from Old Czech pýchati, from Proto-Slavic *pyxati. Related to puchnout, pyj, pysk.

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈpiːxa]
  • Hyphenation: pý‧cha

Noun

edit

pýcha f

  1. pride
    Synonyms: hrdost, povýšenost, domýšlivost, nadutost, zpupnost
    Dmuli se pýchou.They swelled with pride.

Declension

edit
edit

Further reading

edit
  • pýcha”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • pýcha”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • pýcha”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovak

edit

Etymology

edit

Cognate with Russian пыхать (pyxatʹ, to gasp, pant), Slovene pihati (to blow), rare Bulgarian пъхам (pǎham) (пъхтя (pǎhtja), пъшкам (pǎškam, to gasp, pant)). Non-Slavic cognates include dialectal Norwegian fusa, fjusa, Danish fuse ud (gush out) (from Old Norse fýsa (to urge, desire)), Latin pustula, Sanskrit पुष्यति (puṣyati, he flourishes).

Pronunciation

edit

Noun

edit

pýcha f (genitive singular pýchy, nominative plural pýchy, genitive plural pých, declension pattern of žena)

  1. pride

Declension

edit

Derived terms

edit

Further reading

edit
  • pýcha”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024