účinkovat

Czech

Etymology

From účinek +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːt͡ʃɪŋkovat]

Verb

účinkovat impf

1. to take effect

Conjugation

Conjugation

Infinitive	účinkovat, účinkovati	Active adjective	účinkující
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	účinkuji, účinkuju (coll.)	účinkujeme	—	účinkujme
2nd person	účinkuješ	účinkujete	účinkuj	účinkujte
3rd person	účinkuje	účinkují, účinkujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive účinkovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	účinkoval	účinkovali	účinkován	účinkováni
masculine inanimate		účinkovaly		účinkovány
feminine	účinkovala		účinkována
neuter	účinkovalo	účinkovala	účinkováno	účinkována

Transgressives	present	past
masculine singular	účinkuje	—
feminine + neuter singular	účinkujíc	—
plural	účinkujíce	—

Derived terms

• účinkující

 

Related terms

• účinek
• účinný

 

Further reading

• “účinkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “účinkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “účinkovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)