úfati

See also: ufati

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *upъvati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈuːfaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈou̯faci/

Verb

úfati impf (+ dative or v + accusative or do + genitive)

1. to trust, to rely on

   On sobě dobřě ufáše. ― He trusted himself.

2. to hope

Conjugation

Conjugation of úfati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
úfati	úfat	úfanie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	úfaju	úfávě (-va)	úfám (-me/-my)	–	úfajvě (-va)	úfajme (-my)
2nd person	úfáš	úfáta	úfáte	úfaj	úfajta	úfajte
3rd person	úfá	úfáta	úfajú	úfaj	úfajta	úfajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	úfach	úfachově (-va)	úfachom (-me/-my)	úfách, úfajiech	úfáchově, úfajiechově (-va)	úfáchom, úfajiechom (-me/-my)
2nd person	úfa	úfasta (-šta)	úfaste (-šte)	úfáše, úfajieše	úfášta, úfajiešta (-sta)	úfášte, úfajiešte (-ste)
3rd person	úfa	úfasta (-šta)	úfachu	úfáše, úfajieše	úfášta, úfajiešta (-sta)	úfáchu, úfajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	úfal	úfala	úfali	—	—	—
Feminine	úfala	úfale	úfaly	—	—	—
Neuter	úfalo	úfale	úfala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	úfajě	úfajúce		úfav	úfavše
Feminine	úfajúci			úfavši
Neuter	úfajě, úfajúci			úfav, úfavši

Note: This table shows the most common forms of úfati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• doufati
• zúfati

 

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “úfati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění