časovat
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech časovati. Equivalent to čas + -ovat.
Pronunciation edit
Verb edit
časovat impf (perfective vyčasovat)
- (grammar) to conjugate (to inflect a verb)
- Synonym: konjugovat
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | časovat, časovati | Active adjective | časující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | časování | Passive adjective | časovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | časuji, časuju (coll.) |
časujeme | — | časujme |
| 2nd person | časuješ | časujete | časuj | časujte |
| 3rd person | časuje | časují, časujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive časovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | časoval | časovali | časován | časováni |
| masculine inanimate | časovaly | časovány | ||
| feminine | časovala | časována | ||
| neuter | časovalo | časovala | časováno | časována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | časuje | — |
| feminine + neuter singular | časujíc | — |
| plural | časujíce | — |