řešit
See also: resit
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Proto-Slavic *rěšiti.
Pronunciation edit
Verb edit
řešit impf (perfective vyřešit)
- to deal with, address
- to discuss
- to bother
- Proč to pořád řešíš? ― Why do you keep bothering about it?
- To neřeš ― Don't bother about it.
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | řešit, řešiti | Active adjective | řešící, řešivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | řeším | řešíme | — | řešme |
| 2nd person | řešíš | řešíte | řeš | řešte |
| 3rd person | řeší | řeší | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řešit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | řešil | řešili | řešen | řešeni |
| masculine inanimate | řešily | řešeny | ||
| feminine | řešila | řešena | ||
| neuter | řešilo | řešila | řešeno | řešena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | řeše | řešiv |
| feminine + neuter singular | řešíc | řešivši |
| plural | řešíce | řešivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- řešiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- řešiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- řešit in Internetová jazyková příručka
- Miloš Mlčoch, Řešit a řešení, Naše řeč, volume 89 (2006), issue 4