šroubovat

Czech

Etymology

From šroub +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃrou̯bovat]

Verb

šroubovat impf (perfective zašroubovat)

1. to screw (to connect or assemble pieces using a screw)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	šroubovat, šroubovati	Active adjective	šroubující
Verbal noun	šroubování	Passive adjective	šroubovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	šroubuji, šroubuju (coll.)	šroubujeme	—	šroubujme
2nd person	šroubuješ	šroubujete	šroubuj	šroubujte
3rd person	šroubuje	šroubují, šroubujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šroubovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	šrouboval	šroubovali	šroubován	šroubováni
masculine inanimate		šroubovaly		šroubovány
feminine	šroubovala		šroubována
neuter	šroubovalo	šroubovala	šroubováno	šroubována

Transgressives	present	past
masculine singular	šroubuje	—
feminine + neuter singular	šroubujíc	—
plural	šroubujíce	—

Derived terms

• našroubovat
• přišroubovat
• šroubovák
• vyšroubovat

 

Further reading

• “šroubovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “šroubovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “šroubovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)