See also: žalosť

Czech

edit

Etymology

edit

Inherited from Old Czech žalost, from Proto-Slavic *žalostь. By surface analysis, žal +‎ -ost.

Pronunciation

edit

Noun

edit

žalost f

  1. (literary) grief, sorrow

Declension

edit

Derived terms

edit

Further reading

edit
  • žalost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • žalost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • žalost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Serbo-Croatian

edit

Etymology

edit

Inherited from Proto-Slavic *žalostь. First attested in the 14th century.[1]

Pronunciation

edit
  • IPA(key): /ʒâloːst/
  • Hyphenation: ža‧lost

Noun

edit

žȁlōst f (Cyrillic spelling жа̏ло̄ст)

  1. sorrow

Declension

edit

References

edit
  1. ^ Matasović, Ranko (2021) “žȁlōst”, in Dubravka Ivšić Majić, Tijmen Pronk, editors, Etimološki rječnik hrvatskoga jezika [Etymological dictionary of the Croatian language] (in Serbo-Croatian), volumes II: O—Ž, Zagreb: Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje, page 614

Further reading

edit
  • žalost” in Hrvatski jezični portal

Slovene

edit

Etymology

edit

From Proto-Slavic *žalostь.

Pronunciation

edit

Noun

edit

žálost f

  1. sadness (state/emotion)

Inflection

edit
 
The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.
Feminine, i-stem
nominative žálost
genitive žálosti
singular
nominative
(imenovȃlnik)
žálost
genitive
(rodȋlnik)
žálosti
dative
(dajȃlnik)
žálosti
accusative
(tožȋlnik)
žálost
locative
(mẹ̑stnik)
žálosti
instrumental
(orọ̑dnik)
žálostjo

Quotations

edit

Further reading

edit
  • žalost”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran