Balkán

See also: balkan and Balkan

Czech

Balkán

Etymology

From Ottoman Turkish بالقان (balkan).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbalkaːn]
• Hyphenation: Bal‧kán

Proper noun

Balkán m inan (related adjective balkánský, demonym Balkánec)

1. Balkans (a peninsula and geographical region in southeastern Europe)

Declension

Declension of Balkán (sg-only hard masculine inanimate)

	singular
nominative	Balkán
genitive	Balkánu
dative	Balkánu
accusative	Balkán
vocative	Balkáne
locative	Balkánu, Balkáně
instrumental	Balkánem

Derived terms

• balkanista m
• balkanistika f
• balkanizace f
• balkanizovat
• balkanolog m
• balkanologie f

 

Further reading

• Balkán in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• Balkán in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• Balkán in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• Balkán in Internetová jazyková příručka

Hungarian

Balkán

Etymology

From Ottoman Turkish بالقان (balkan).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɒlkaːn]
• Hyphenation: Bal‧kán
• Rhymes: -aːn

Proper noun

Balkán

1. Balkans (a peninsula and geographical region in southeastern Europe)

Declension

Inflection (stem in -o-, back harmony)
	singular	plural
nominative	Balkán	—
accusative	Balkánt	—
dative	Balkánnak	—
instrumental	Balkánnal	—
causal-final	Balkánért	—
translative	Balkánná	—
terminative	Balkánig	—
essive-formal	Balkánként	—
essive-modal	—	—
inessive	Balkánban	—
superessive	Balkánon	—
adessive	Balkánnál	—
illative	Balkánba	—
sublative	Balkánra	—
allative	Balkánhoz	—
elative	Balkánból	—
delative	Balkánról	—
ablative	Balkántól	—
non-attributive possessive - singular	Balkáné	—
non-attributive possessive - plural	Balkánéi	—

Possessive forms of Balkán
possessor	single possession	multiple possessions
1st person sing.	Balkánom	—
2nd person sing.	Balkánod	—
3rd person sing.	Balkánja	—
1st person plural	Balkánunk	—
2nd person plural	Balkánotok	—
3rd person plural	Balkánjuk	—

Derived terms

• balkáni

 

Compound words

• Balkán-félsziget