Hněvata
Old Czech
editEtymology
editPronunciation
editProper noun
editHněvata m pers
- a male given name
Declension
editDeclension of Hněvata (hard a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | Hněvata | Hněvatě | Hněvaty |
genitive | Hněvaty | Hněvatú | Hněvat |
dative | Hněvatě | Hněvatama | Hněvatám |
accusative | Hněvatu | Hněvatě | Hněvaty |
vocative | Hněvato | Hněvatě | Hněvaty |
locative | Hněvatě | Hněvatú | Hněvatách |
instrumental | Hněvatú | Hněvatama | Hněvatami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “Hněvata”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění