cínovat

Czech

Etymology

From cín +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡siːnovat]

Verb

cínovat impf

1. to tin, to tinplate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	cínovat, cínovati	Active adjective	cínující
Verbal noun	cínování	Passive adjective	cínovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	cínuji, cínuju (coll.)	cínujeme	—	cínujme
2nd person	cínuješ	cínujete	cínuj	cínujte
3rd person	cínuje	cínují, cínujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive cínovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	cínoval	cínovali	cínován	cínováni
masculine inanimate		cínovaly		cínovány
feminine	cínovala		cínována
neuter	cínovalo	cínovala	cínováno	cínována

Transgressives	present	past
masculine singular	cínuje	—
feminine + neuter singular	cínujíc	—
plural	cínujíce	—

Related terms

• docínovat
• ocínovat
• odcínovat
• pocínovat