pocínovat

Czech

Etymology

From po- +‎ cínovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡siːnovat]

Verb

pocínovat pf

1. to tin, to tinplate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pocínovat, pocínovati	Active adjective	pocínovavší
Verbal noun	pocínování	Passive adjective	pocínovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pocínuji, pocínuju (coll.)	pocínujeme	—	pocínujme
2nd person	pocínuješ	pocínujete	pocínuj	pocínujte
3rd person	pocínuje	pocínují, pocínujou (coll.)	—	—

The verb pocínovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pocínoval	pocínovali	pocínován	pocínováni
masculine inanimate		pocínovaly		pocínovány
feminine	pocínovala		pocínována
neuter	pocínovalo	pocínovala	pocínováno	pocínována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pocínovav
feminine + neuter singular	—	pocínovavši
plural	—	pocínovavše

Related terms

• cínovat
• pocínovací
• pocínovaný
• pocínování