dirigovat

Czech

Etymology

From Latin dīrigō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdɪrɪɡovat]

Verb

dirigovat impf

1. (music) to conduct

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dirigovat, dirigovati	Active adjective	dirigující
Verbal noun	dirigování	Passive adjective	dirigovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	diriguji, diriguju (coll.)	dirigujeme	—	dirigujme
2nd person	diriguješ	dirigujete	diriguj	dirigujte
3rd person	diriguje	dirigují, dirigujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dirigovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dirigoval	dirigovali	dirigován	dirigováni
masculine inanimate		dirigovaly		dirigovány
feminine	dirigovala		dirigována
neuter	dirigovalo	dirigovala	dirigováno	dirigována

Transgressives	present	past
masculine singular	diriguje	—
feminine + neuter singular	dirigujíc	—
plural	dirigujíce	—

Related terms

• See režim

• dirigent

 

Further reading

• “dirigovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “dirigovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dirigovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)