dočkat

See also: dockat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dočakati, dočekati. By surface analysis, do- +‎ čekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdot͡ʃkat]

Verb

dočkat pf

1. (reflexive with se) to get to see or experience after a wait

   Antonym: nedočkat

   Neboj, dočkáš se. ― Don't worry, you'll get to experience it someday.

   Nemohu se dočkat toho, až mi bude padesát. ― I can't wait until I'm fifty.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dočkat, dočkati	Active adjective	dočkavší
Verbal noun	dočkání	Passive adjective	dočkaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dočkám	dočkáme	—	dočkejme
2nd person	dočkáš	dočkáte	dočkej	dočkejte
3rd person	dočká	dočkají	—	—

The verb dočkat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dočkal	dočkali	dočkán	dočkáni
masculine inanimate		dočkaly		dočkány
feminine	dočkala		dočkána
neuter	dočkalo	dočkala	dočkáno	dočkána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	dočkav
feminine + neuter singular	—	dočkavši
plural	—	dočkavše

Related terms

• dočkávat
• nedočkavost f
• nedočkavý

 

Further reading

• dočkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dočkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dočkat in Internetová jazyková příručka