dopracovat

Czech

Etymology

From do- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoprat͡sovat]

Verb

dopracovat pf

1. to achieve
2. to finish one's work
3. (reflexive with se) to reach, to arrive at

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dopracovat, dopracovati	Active adjective	dopracovavší
Verbal noun	dopracování	Passive adjective	dopracovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dopracuji, dopracuju (coll.)	dopracujeme	—	dopracujme
2nd person	dopracuješ	dopracujete	dopracuj	dopracujte
3rd person	dopracuje	dopracují, dopracujou (coll.)	—	—

The verb dopracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dopracoval	dopracovali	dopracován	dopracováni
masculine inanimate		dopracovaly		dopracovány
feminine	dopracovala		dopracována
neuter	dopracovalo	dopracovala	dopracováno	dopracována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	dopracovav
feminine + neuter singular	—	dopracovavši
plural	—	dopracovavše

Related terms

• dopracovávat

 

Further reading

• dopracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dopracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dopracovat in Internetová jazyková příručka