dovážet

Czech

Etymology

From do- +‎ vážet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdovaːʒɛt]

Verb

dovážet impf (perfective dovézt)

1. to import

   Všechny tyhle kokosy, kiwi a limetky jsou dováženy ze zahraničí. ― All of these coconuts, kiwis and limes are imported from abroad.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dovážet, dovážeti	Active adjective	dovážející
Verbal noun	dovážení	Passive adjective	dovážený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dovážím	dovážíme	—	dovážejme
2nd person	dovážíš	dovážíte	dovážej	dovážejte
3rd person	dováží	dovážejí, dováží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dovážet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dovážel	dováželi	dovážen	dováženi
masculine inanimate		dovážely		dováženy
feminine	dovážela		dovážena
neuter	dováželo	dovážela	dováženo	dovážena

Transgressives	present	past
masculine singular	dovážeje	—
feminine + neuter singular	dovážejíc	—
plural	dovážejíce	—

Further reading

• dovážeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dovážeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dovážet in Internetová jazyková příručka