dumat

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *dumati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdumat]
• Hyphenation: du‧mat

Verb

dumat impf

1. to muse

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dumat, dumati	Active adjective	dumající
Verbal noun	dumání	Passive adjective	dumaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dumám	dumáme	—	dumejme
2nd person	dumáš	dumáte	dumej	dumejte
3rd person	dumá	dumají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dumat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dumal	dumali	dumán	dumáni
masculine inanimate		dumaly		dumány
feminine	dumala		dumána
neuter	dumalo	dumala	dumáno	dumána

Transgressives	present	past
masculine singular	dumaje	—
feminine + neuter singular	dumajíc	—
plural	dumajíce	—

Related terms

• dumavý
• dumání
• dumka
• dumný
• podumat
• zádumčivý

 

Further reading

• dumati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dumati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dumat in Internetová jazyková příručka