dusit

See also: dúsít

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *dušiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdusɪt]

Verb

dusit impf

1. to choke
2. to steam (to cook with steam)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dusit, dusiti	Active adjective	dusící
Verbal noun	dušení	Passive adjective	dušený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dusím	dusíme	—	dusme
2nd person	dusíš	dusíte	dus	duste
3rd person	dusí	dusí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dusit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dusil	dusili	dušen	dušeni
masculine inanimate		dusily		dušeny
feminine	dusila		dušena
neuter	dusilo	dusila	dušeno	dušena

Transgressives	present	past
masculine singular	duse	—
feminine + neuter singular	dusíc	—
plural	dusíce	—

Derived terms

• dušení n
• podusit
• udusit
• zadusit

 

Further reading

• dusiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dusiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dusit in Internetová jazyková příručka