evokovat

Czech

Etymology

From Latin ēvocō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɛvokovat]

Verb

evokovat impf or pf

1. to evoke

Conjugation

Conjugation

Infinitive	evokovat, evokovati	Active adjective	evokující, evokovavší
Verbal noun	evokování	Passive adjective	evokovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	evokuji, evokuju (coll.)	evokujeme	—	evokujme
2nd person	evokuješ	evokujete	evokuj	evokujte
3rd person	evokuje	evokují, evokujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive evokovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	evokoval	evokovali	evokován	evokováni
masculine inanimate		evokovaly		evokovány
feminine	evokovala		evokována
neuter	evokovalo	evokovala	evokováno	evokována

Transgressives	present	past
masculine singular	evokuje	evokovav
feminine + neuter singular	evokujíc	evokovavši
plural	evokujíce	evokovavše

Related terms

• evokace
• evokativně
• evokovaný
• evokovatelný
• vokál

 

Further reading

• evokovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• evokovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• evokovat in Internetová jazyková příručka