hřib

See also: hrib, hríb, and Hríb

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřib, from Proto-Slavic *gribъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝ɪp]
• Rhymes: -ɪp

Noun

hřib m inan

1. mushroom (fungus belonging to one of several genera, for example Boletus, Aureoboletus and Chalciporus)
2. mushroom cloud

Declension

Declension of hřib (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hřib	hřiby
genitive	hřiba, hřibu	hřibů
dative	hřibu	hřibům
accusative	hřib, hřiba	hřiby
vocative	hřibe	hřiby
locative	hřibu	hřibech
instrumental	hřibem	hřiby

Further reading

• hřib in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřib in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hřib in Internetová jazyková příručka