hecovat

Czech

Etymology

Borrowed from German hetzen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦɛt͡sovat]
• Hyphenation: he‧co‧vat

Verb

hecovat impf (perfective hecnout)

1. to goad, to egg on

   Synonyms: ponoukat, provokovat, popichovat, podněcovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hecovat, hecovati	Active adjective	hecující
Verbal noun	hecování	Passive adjective	hecovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hecuji, hecuju (coll.)	hecujeme	—	hecujme
2nd person	hecuješ	hecujete	hecuj	hecujte
3rd person	hecuje	hecují, hecujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hecovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hecoval	hecovali	hecován	hecováni
masculine inanimate		hecovaly		hecovány
feminine	hecovala		hecována
neuter	hecovalo	hecovala	hecováno	hecována

Transgressives	present	past
masculine singular	hecuje	—
feminine + neuter singular	hecujíc	—
plural	hecujíce	—

Related terms

• hec m
• hecnout
• hecování n
• vyhecovat

 

Further reading

• “hecovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hecovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989