hostitel

Czech

Etymology

From hostit (“to host”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦoscɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: ho‧s‧ti‧tel

Noun

hostitel m anim (female equivalent hostitelka, related adjective hostitelský)

1. host (person who allows a guest, particularly into the host’s home)

   Antonym: host (“guest”)

2. (biology) host (cell or organism hosting a parasite)

   Antonyms: cizopasník, parazit

3. (computing) host (computer in a network)

Declension

Declension of hostitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hostitel	hostitelé
genitive	hostitele	hostitelů
dative	hostitelovi, hostiteli	hostitelům
accusative	hostitele	hostitele
vocative	hostiteli	hostitelé
locative	hostitelovi, hostiteli	hostitelích
instrumental	hostitelem	hostiteli

Derived terms

• hostitelství n

 

Related terms

• host m anim
• hostina f
• hostinec m inan
• hostit impf

 

Further reading

• “hostitel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hostitel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hostitel” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “hostitel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)