hrábě

See also: hrabě

Czech

Hrábě

Etymology

Inherited from Old Czech hrábě, from Proto-Slavic *grabji (compare *grabiti (“to seize, grab”)).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦraːbjɛ]
• Hyphenation: hrá‧bě

Noun

hrábě f pl

1. rake

Declension

Declension of hrábě (pl-only soft feminine)

	plural
nominative	hrábě
genitive	hrábí
dative	hrábím
accusative	hrábě
vocative	hrábě
locative	hrábích
instrumental	hráběmi

Further reading

• hrábě in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hrábě in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hrábě in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *grabji.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣraːbi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦraːbjɛ/

Noun

hrábě f pl

1. rake

Declension

Declension of hrábě (pl-only soft a-stem irreg-stem)

	plural
nominative	hrábě
genitive	hrábí, hrabí
dative	hrábiem, hrabiem
accusative	hrábě
vocative	hrábě
locative	hrábiech, hrabiech
instrumental	hráběmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: hrábě

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hrábě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění