hudrovat

Czech

Etymology

Onomatopoeic.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦudrovat]

Verb

hudrovat impf

1. to gobble (to make the sound of a turkey)
2. to grouse, grumble, gripe

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hudrovat, hudrovati	Active adjective	hudrující
Verbal noun	hudrování	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hudruji, hudruju (coll.)	hudrujeme	—	hudrujme
2nd person	hudruješ	hudrujete	hudruj	hudrujte
3rd person	hudruje	hudrují, hudrujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hudrovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hudroval	hudrovali	—	—
masculine inanimate		hudrovaly		—
feminine	hudrovala		—
neuter	hudrovalo	hudrovala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	hudruje	—
feminine + neuter singular	hudrujíc	—
plural	hudrujíce	—

Synonyms

• See also stěžovat

Further reading

• “hudrovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hudrovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hudrovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• “hudrovat” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz