její

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jejie.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjɛjiː]

• Audio:

  (file)

Determiner

její

1. her (belonging to her), its (belonging to a feminine singular noun)

Declension

Declension of její (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	její		její	její
genitive	jejího		její	jejího
dative	jejímu		její	jejímu
accusative	jejího	její	její	její
locative	jejím		její	jejím
instrumental	jejím		její	jejím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	její	její		její
genitive	jejích
dative	jejím
accusative	její			její
locative	jejích
instrumental	jejími

Further reading

• “její”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “její”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “její”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

From jejie, the genitive of ona.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈjɛjiː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈjɛjiː/

Determiner

její

1. Alternative form of jejie

Usage notes

• Became declinable during 15th century, originally indeclinable jejie.

Declension

Declension of její (soft)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	její	jejie	jejie
genitive	jejieho	jejie	jejieho
dative	jejiemu	její, jejiej	jejiemu
accusative	jejieho, její	jejú	jejie
locative	jejiem	její, jejiej	jejiem
instrumental	jejím	jejú	jejím
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	jejie	její, jejiej
genitive	jejú
dative	jejíma
accusative	jejie	její, jejiej
locative	jejú
instrumental	jejíma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	její	jejie	jejie
genitive	jejích
dative	jejím
accusative	jejie		jejie
locative	jejích
instrumental	jejími