kašel

See also: kasel, Kasel, kášel, and kašeľ

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kašel, from Proto-Slavic *kaš(ь)ľь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkaʃɛl]
• Hyphenation: ka‧šel

Noun

kašel m inan

1. cough

Declension

Declension of kašel (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	kašel	kašle
genitive	kašle	kašlů
dative	kašli	kašlům
accusative	kašel	kašle
vocative	kašli	kašle
locative	kašli	kašlích
instrumental	kašlem	kašli

Related terms

• kašlat
• vykašlat

 

Further reading

• kašel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kašel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kašel in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• kašeľ (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kaš(ь)ľь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkaʃɛl/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkaʃɛl/

Noun

kašel m inan

1. cough

Declension

Declension of kašel (soft o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	kašel	kašle	kašli, kašľové
genitive	kašle	kašľú	kašľóv
dative	kašľu	kašľoma	kašľóm
accusative	kašel	kašle	kašle
vocative	kašľu	kašle	kašli, kašľové
locative	kašli, kašľu	kašľú	kašlích
instrumental	kašlem	kašľoma	kašli

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• kašlati

Descendants

• Czech: kašel

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kašel”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění