kanón

See also: Appendix:Variations of "kanon"

Czech

FWOTD – 22 April 2021

kanón

Etymology

Borrowed from German Kanone, from Italian cannone, from canna (“tube”), from Latin canna (“reed, cane”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkanoːn]
• Hyphenation: ka‧nón

Noun

kanón m inan

1. (colloquial) cannon [since 19th c.]
   • 1937, Karel Čapek, “Akt druhý - Obraz druhý”, in Bílá nemoc‎^[1]:

     Poslyšte, kdybyste vy řekl baronu Krügovi,… aby přestal vyrábět kanóny a munici…

     Listen, if you told baron Krüg,... to stop producing cannons and ammunition...

2. (military) a kind of cannon with a long strong barrel
   • 1995, Miloš Soukup, Moderní vojenská technika‎^[2], Vojenská akademie Brno, →ISBN, page 63:

     Výzbroj tanku tvoří 100mm kanón typ 59, […]

     The tank is armed with a 100mm cannon type 59, […]

3. (colloquial, complimentary) a very competent person
   • 2014, Pavel Bakič, Noční pád‎^[3], Kniha Zlín, translation of Night Fall by Nelson DeMille, →ISBN, page 272:

     Chápu, proč tady tomu šéfujete. Jste kanón.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of kanón (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kanón	kanóny
genitive	kanónu	kanónů
dative	kanónu	kanónům
accusative	kanón	kanóny
vocative	kanóne	kanóny
locative	kanónu	kanónech
instrumental	kanónem	kanóny

Alternative forms

• kanon (gun)

Synonyms

• (cannon): dělo

Related terms

• jít s kanónem na vrabce
• kanonáda
• kanonenfutr
• kanonový
• kanonýr
• kanónový

 

Further reading

• “kanón”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “kanon”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kanón”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kanón”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)